Česko nabízí řadu jedinečných historických objektů, které mají šanci zaujmout nejen milovníky výprav do časů dávno minulých, ale také vyznavače luxusního odpočinku. Co všechno nabízí zámek v Račicích?

Proměna Račic: z gotického hradu renesančním zámkem

Račice jsou jedna ze dvou vesnic tvořících obec Račice-Pístovice v severozápadní části okresu Vyškov v Jihomoravském kraji. Dominantu nevelké obce se zhruba 700 obyvateli tvoří stejnojmenný zámek, který se nachází v její jihozápadní části. Vybudován byl na místě někdejšího raně gotického hradu. Ten pocházel z let 1275 až 1285. Na tuto dávnou kapitolu zdejší historie upomínají stále patrné příkopy a náspy. První nepřímá zmínka o feudálním sídle v Račicích pochází z roku 1285.

Na listině o smíru mezi Fridrichem ze Schonburka a olomouckým biskupem Dětřichem je uveden jako svědčící Milota z Račic. A právě moravský šlechtic je dnes považován za pravděpodobného zakladatele račického zámku. Ten během staletí následně vystřídal majitelů hned několik. Bývá mezi nimi zmiňován v první řadě loupežný rytíř Friduš z Linavy, který se jej měl zmocnit kolem roku 1290.

Ve 14. století drželi hrad páni z Lipé a roku 1376 Šternberkové. V roce 1420 zdědil sídlo Petr Strážnický z Kravař, který v té době vlastnil také Plumlov a Šternberk. Stál na husitské straně, a proto byl hrad roku 1422 dobyt vojskem olomouckého biskupa Jana XII. Železného. Roku 1568 Račice kupuje Hanuš Haugvic z Biskupic, který nechal hradu 1568 – 1585 vtisknout renesanční podobu. Za jeho éry tak vzniklo severozápadní křídlo a přízemí nádvoří doplnily arkády.

Zámek Račice přečkal i válečné časy

Hanuš Haugvic prodal v 80. letech 16. století račické panství Bernardu Petřvaldskému z Petřvaldu, který je odkázal svému synovci. V době pobělohorské pak bývá v rámci pestrého výčtu vlastníků zmiňován italský rod Braidů, kteří provedli barokní úpravy převážně v kostele Zvěstování Panně Marii.

Dalším významným majitelem zdejšího zámku byl Jan Mundy, textilní magnát a šlechtic. Ve 30. letech 19. století nechal baron zámek empírově upravit. znamenalo to stržení a posléze obnovu tehdy zchátralého severozápadního křídla zámku. Arkády na nádvoří zvýšil na současná tři podlaží, dal je také vyzdít a opatřit velkými okny. Zámecké věže získaly biedermeierový háv. Historizující přestavba se odehrála dle projektu architektů Karla a Franze Schlepsových.

Jakožto posledního předválečného majitele uvádějí prameny Philipa von Schöllera. To byl moravský podnikatel německého původu, syn výrobce sukna Johanna Wilhelma Schoellera. Významnou stopu však v podobě zámku zanechal předně jeho strýc Paul Eduard, který jej odstraněním některých nepříliš vhodně zvolených prvků proměnil v soukromou rezidenci elegantního stylu.

Moderní historie se pak již zcela odklonila od využití reprezentativní budovy coby šlechtického sídla. V roce 1938 se do dějin zámku propsala tzv. mnichovská krize. V tomto období se stal generálním štábem Československé armády. Po roce 1945 sloužil jako rekreační středisko a od roku 1959 se v něm nacházela zvláštní škola internátní a odborné učiliště.

Moderní doba spojila historické zámecké prostory a špičkovou gastronomii

V roce 2017 se pak otevřela pro zámek v Račicích zcela nová kapitola jeho existence. Do svého majetku jej získala brněnská společnost e‑Finance, a.s. Ta budovu zakoupila od Jihomoravského kraje a rozhodla se jí vdechnout nový život. Další rozvoj zaměřila na oblast cestovního ruchu. Myšlenka na využití objektu pro rekreační účely otevřela cestu k rekonstrukci. Aktuálně je tak možné navštívit především zámeckou restauraci nazvanou EFI Hostinec Konírna.

Ta je zaměřena na poctivou českou kuchyni s využitím lokálních surovin a ohledem na sezónnost. Menu aktuálně nabízí omáčky, vývary, pečeně a knedlíky, ale i zahraniční speciality jako Spaghetti ala Chitarra se zvěřinovým ragú a sýrem Gran Moravia. Kromě obědů si hosté rovněž mohou objednat snídaně. Rovněž se můžete občerstvit některým z řemeslných piv. Ta pocházejí z vlastního EFI pivovaru a získala si získala oblibu nejen mezi hosty, ale ceněna jsou i v odborných kruzích.

V letošním roce produkce uspěla na Mezinárodním pivním festivalu v Litoměřicích, odkud si bronz odvážela EFI Desítka a stříbro EFI Irish Stout. Pomyslnou vlajkovou lodí sortimentu je však EFI Dvanáctka, která v minulosti hned několikrát bodovala na mezinárodních soutěžích, a to v letech 2022, 2024, 2026. Vařena je na stupňovitost ze žateckého chmele a českého sladu. Vyrábí se tradiční metodou na dva rmuty. Které pivo bude právě vaším favoritem? Vydejte na zámek Račice a ochutnejte sami.